Loading color scheme

Vítejte v části našich webových stránek, které se zabývají nejčastějšími otázkami, se kterými se setkáváme při poskytování služeb v oborech požární ochrana, bezpečnost práce a ekologie. V přední řadě si musíme odpovědět na některé otázky, které jsou zásadní, vynecháme odborné termíny a pokusíme se stručně na jednoduché otázky odpovědět vlastními slovy...

Jedná se o soubor všech opatření a úkonů, které vedou ke snížení možnosti nebo úplné vyloučení vzniku pracovního úrazu nebo poškození zdraví vlivem činnosti nebo prostředí (hygiena práce), v kterém zaměstnanec pracuje. Zaměstnavatel nesmí napomenout, že zaměstnanec má právo, aby mu zaměstnavatel zajistil BOZP!!

Tak, tímto bodem bych rád navázal na předchozí bod, který se dá rozčlenit na více části.
1) Zpracovat nebo zajistit posouzení rizik z hlediska činnosti organizace
2) Zpracovat nebo zajistit zpracování kategorizace prací
3) Zpracovat nebo zajistit zpracování dokumentace školení o BOZP a stanovit četnost prováděných školení.
4) Sepsat smlouvu o pracovnělékařských službách s lékařem a zajistit vstupní prohlídky budoucím zaměstnancům.
5) Provést nebo zajistit provedené školení zaměstnanců o BOZP před nástupem do práce
6) Před zahájením činnosti zaměstnanců na pracoviště vydat zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (dále OOPP).
7) Jmenovat zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP, kterého si zaměstnanci sami zvolí.
8) Provést „prověrku BOZP", kterou zjistím funkčnost nastavených parametrů v oblasti BOZP.
Stručně jsem shrnul některé body, které jsou pro zaměstnavatele zásadní, více je postupně rozepíší níže, protože každý bod přináší hromadu dalších otázek.

Nejprve odpovím na otázku, co to je posouzení, nebo také hodnocení rizik. Každý zaměstnavatel má povinnost hodnotit rizika ( v případě, že má firmu do 25-ti zaměstnanců, může provést hodnocení sám, v případě, že na 25 zaměstnanců, musí zajistit provedení hodnocení rizik prostřednictvím odborně způsobilé osoby k prevenci rizik), což je vlastně zjištění všech možných nebezpečných (převážně teoretických) situací, které mohou vzniknout při činnosti, kterou zaměstnanci vykonávají (příklad identifikace nebezpečí – při činnosti chůze může dojít k pádu pracovníka). Ke každé nebezpečné situaci, která se vyhodnotí se musí přidat bezpečnostní opatření, kterým se zamezí nebo se omezí možnost vzniku takové situace (např. zajistit suchý a čistý povrch, aby nedošlo k pádu zaměstnance).

Kategorizace prací spadá do oblasti hygieny práce, tedy zaměření na pracovní podmínky zaměstnanců. Výsledkem procesů kategorizace prací je zatřídění pracovních činností zaměstnanců do kategorií jednotlivých rizikových faktorů. Vzhledem k rozsahu v návaznosti na právní předpisy doporučuji nechat si dokument zpracovat odborně způsobilou osobou k prevenci rizik.
Výsledkem tedy bude zatřídění do 4 kategorií práce:
První – není zde možnost vzniku nemoci z povolání (trvalé poškození zdraví způsobené prostředím, v kterém zaměstnanec pracuje)
Druhá – slabší povahy mohou být náchylné ke vzniku nemoci z povolání
Třetí – je zde možnost vzniku nemoci z povolání, vznik se eliminuje použitím OOPP nebo organizačním opatřením.
Čtvrtá – možnost nemoci z povolání nejde eliminovat ani přidělením OOPP či organizačním opatřením. V této kategorii zaměstnanci mají stížené pracovní podmínky a mohou brát i příplatky dle dalších právních předpisů.
Kategorizaci prací je povinen zaměstnavatel zpracovat do 30-ti dnů od zahájení provozu a s výsledky kategorizace prací musí seznámit zaměstnance. Samotný dokument není možné vytvořit bez náležitých měření podmínek na pracovišti – hluk, prach, chemické látky, ionizující záření, vibrace apod. Měření musí provádět akreditovaná laboratoř.
Jakmile předáte do rukou OZO výše uvedená měření, počty zaměstnanců na jednotlivé činnosti, kolik žen a mužů, tak může zpracovat dokument, který následně statutární orgán společnosti schválí a zašle na příslušné oddělení hygieny práce Krajské hygienické stanice (dále KHS).

Jako zaměstnavatel jsem povinen provádět na pracovištích nejméně jednou v roce prověrky BOZP. Není stanoveno jakým způsobem má být prověrka provedena, je dobré jí provést formou „check listu", tedy dotazníkem, kde jako zaměstnavatel na jednotlivých pracovištích si kladu otázky a odpovídám ano – ne,(byla provedena el. revize spotřebičů? Jsou vydávány OOPP v souladu se stanoveným seznamem poskytovaných OOPP? ) tedy bylo splněno nebo nebylo. Jednotlivé otázky dotazníku může sestavit OZO k prevenci rizik.
Výše uvedenými body jsem shrnul základy, který musí zaměstnavatel znát ke splnění svých základní povinností v oblasti BOZP. Mimo tyto základy existuje mnoho další otázek, které můžeme zodpovědět. Z výše uvedených bodů převážně vyplývá, že se zaměstnavatel bez odborně způsobilé osoby k prevenci rizik prakticky neobejde. Je dobré mít takovou osobu stálou, která bude seznámena s činností mé firmy, jednotlivými vedoucími zaměstnanci a pracovními prostory.

Zaměstnavatel je povinen vydat před zahájením činnosti zaměstnancům OOPP pokud to charakter činnosti vyžaduje. Pro poskytování OOPP je nutné znát Nařízení vlády č.495/2001 Sb. Součástí tohoto nařízení je několik důležitých příloh, jako je tabulka pro vyhodnocení rizik s ohledem na poskytování OOPP – dle činnosti, kterou provádí zaměstnanec se zaškrtnou kolonky částí těla zaměstnance, která mohou být poškozena při činnosti, následně další přílohy k těmto bodům stanoví příslušná OOPP – např. vyhodnotím hrozí poškození nohou, dle přílohy č.2 zvolím „obuv s ochrannou a bezpečnostní tužinkou".
Pokud si nebudu jistý, pro kterou konkrétní činnosti musím některé OOPP stanovit, příloha č.3 tohoto nařízení přímo pro některé činnosti OOPP stanovuje.
Takto postupuji se ostatními položkami, u kterých v příloze č.1 vyhodnotím možnost poškození jednotlivých částí těla. Postupuji takto pro jednotlivé pracovní profese, vybrané OOPP následně sepíši do seznamu poskytovaných OOPP pro zaměstnance. Nesmím zapomenou, že dle jiného právního předpisu náleží dále zaměstnanci pracovní oděv, pokud civilní oděv by během pracovní činnosti podléhal abnormálnímu opotřebení / zkáze. Takto zpracovaný seznam i s vyhodnocením zařadím jako součást směrnice k poskytování OOPP, ve kterém jako zaměstnavatel stanovím způsob výdeje OOPP, výměny OOPP, čištění OOPP, jejich vyřazování, apod.
Dále je nutné seznámit všechny zaměstnance se způsobem použití OOPP. I když se jedná o rukavice, musíte zaměstnance seznámit, jako OOPP má používat, a to prokazatelným způsobem, takže zase „školení v používání OOPP". Doporučuje se v kartách o evidenci OOPP mít i klauzuli, že při přebírání OOPP byl zaměstnanec seznámen s jejich používání, a tuto klauzuli po seznámení zaměstnanec podepíše.
Výměna OOPP se provádí dle životnosti OOPP, které stanoví výrobce nebo dle posouzení míry jejich opotřebení. Míru opotřebení hodnotí vedoucí zaměstnanec (např. mistr).
V oblasti OOPP je zase problém v hodnocení rizik, protože hodnocení rizik pro poskytování OOPP se dá posuzovat jako úkony spojené s prevencí rizik, takže zase bude rozhodující, zda moje firma má do 25-ti nebo nad 25 zaměstnanců (zda provedu já, jako zaměstnavatele nebo OZO k prevenci rizik).

Mám tu další bod, tento bod navazuje trochu na kategorizaci prací. Zaměstnavatel musí uzavřít smlouvu s praktickým lékařem, který mu bude poskytovat pracovnělékařskou službu, přesněji jeho firmě. Obsahem této činnosti je provádět pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců, protože je tento lékař povinen se seznámit s pracovní náplní a pracovišti firmy.
Každý zaměstnanec než je s ním uzavřen pracovněprávní poměr musí prokázat mimo odborné způsobilosti k práci i zdravotní. K tomu slouží pracovnělékařská služba a díky této službě se sleduje zdravotní stav po celou dobu co je zaměstnanec zaměstnán u firmy. Pracovnělékařské prohlídky se opakují v pravidelných intervalech, které závisí na druhu pracovní činnosti a kategorizace prací.
Zaměstnanec si nemůže lékaře vybrat pro provedení pracovnělékařských prohlídek, musí vždy navštívit lékaře, s kterým má firmy uzavřenou smlouvu o poskytování pracovnělékařských službách.

Zaměstnavatel má povinnost určit obsah školení k zajištění BOZP. Tedy by měl stanovit formou dokumentu nebo prezentace, kterou schválí, obsah informací, které bude zaměstnavatel nebo jím pověřený zaměstnanec sdělovat zaměstnancům. Dokument by měl obsahovat odkazy na interní předpisy, manuály, návody, zpracovnou dokumentaci týkající se rizik, seznámení s kategorizací prací, apod. S těmito dokumenty by měl být zaměstnanec prokazatelně seznámen, tedy je nutné mít k tomu i prezenční listinu, kam se zaměstnanci podepíší, že byli s obsahem školení o BOZP seznámeni.
Mimo toto školení zaměstnanec musí podstoupit „instruktáž" na pracovišti, kde by měl být seznámen se všemi zařízeními na jeho pracovišti, opět je nutné o instruktáži provést záznam – prezenční listinu.
Zaměstnavatele má za povinnost školení o BOZP opakovat, dobu „platnosti" školení o BOZP si zaměstnavatel stanovuje sám – např. 1 x za 12 měsíců, 1 x za 24 měsíců apod.
Tedy je čistě na zaměstnavateli jakou periodicitu opakování školení stanoví, běžně se stanovuje 1 x za 24 měsíců pro zaměstnance a 1 x za 36 měsíců pro vedoucí zaměstnance v návaznosti na požární ochranu. Tuto periodicitu musí zaměstnavatel mít někde v písemné podobě uvedenou – zaměstnavatel určí četnost opakování školení o BOZP.